Především odlišíme berňáka od jiných psů již jeho velikostí. Vše na dospělém bernském salašnickém psu je velké a silné, mohutné majestátní: jeho trup, tlapy, zuby, jazyk, ocas, Hromádky, city, reakce, vůle ctnosti i zlozvyky.
Kdo chce vlastnit takového psa, musí s tím počítat nesmí být v žádném případě malicherný. Berňáka nemůže člověk odnést ke zvěrolékaři v košíku.
Vzpouzejícího se berňáka člověk na vodítku nikam neodvleče.
Dospělého berňáka člověk proti jeho vůli na místě rukou neudrží. Ani nemůže koupat ve vaně.Berňáka člověk nemůže při pohledu na jiné psy vzít do náručí.
Berňáka člověk nemůže zvednout z louže. Berňák chlemtá velkým jazykem vodu z misky.Vykartáčovat srst berňáka zabere spoustu času.Berňák musí chodit na dlouhé procházky. Tlapy berňáka zanechávají velké hluboké stopy - v domě, v autě, na šatech.
Ocas bernského salašnického psa se vrtí jinou silou, v jiné výšce. Berňák štěká hlasitě, raduje se mohutně, truchlí hluboce, durdí se vznětlivě, vzpírá se energicky.
Pro bernského salašnického psa nestačí malíček. Potřebuje celou ruku, ne, Obě ruce, celeho člověka.

Citát z knihy Prof
Dr. Bernd Günter-Bernský salašnický pes